(opravdu bez té číslovky, dohrál jsem teď teprve jedničku)
Po letech přežvykování, opatrného rozehrávání, kdy jsem se nedoatl nikdy dál než do Talmberka (ani jsem se nedostal k úvodním titulkách) jsem konečně dorazil do cíle. Kingdom Come Deliverance jsem dohrál.
Na začátku byl meč… a já, poslíček
KCD má příběh, který je jako dobře uleželá medovina – pomalu teče, ale jakmile se napiješ, už tě nepustí. Tempo? Pomalé. Hrdina? Lidský. Superhrdinské schopnosti? Zapomeňte. A to je na tom to krásné – první polovina hry je doslova pastva pro každého, kdo rád roli outsidera, co se musí nejdřív naučit, jak neumřít při prvním střetu s jezevcem.
Z bahna ke grindě: RPG, jak se patří
RPG prvky? Za mě paráda. Hlavně bylinkářství – dřepoval jsem ke každé kytce, vymaxoval si bylinkářství a a hlavně jsem na tom trhal slušný groš. Víc peněz než pouliční kejklíř, míň námahy než zloděj v noci. Jen škoda, že hra tě do některých mechanik nevede – alchymie se ti pořádně otevře až někde v klášteře, a to už máš pomalu vousy po kolena. Proč mě nikdo předtím důrazně neřekl, že si můžu sám vařit Red Bully 15. století?
Klášter: mise, která se ti vypálí do mozku
Jo, klášter. Ta mise. Žádná epická bitka, žádný heroický moment… a přesto jedna z nejsilnějších částí hry. Infiltrace, pravidla, ticho a… nuda? Ne nutně. Ale pokud tě nebaví následovat řád, tohle pro tebe bude hotové středověké peklo. A stejně to nějak zvládneš – i když se nakonec možná rozhodneš řešit věci sekerou a úprkem. Všechno jde, když máš plán (a nebo ignoruješ pravidla).
Co mě trklo do oka (a co do nosu)
- Vybavení jsem neopravoval ani jednou. Proč? Protože hra mi nikdy neřekla, jak a proč bych měl. A quest s kovářem? Nic. Když mi může někdo vysvětlit, jak páčit zámky, proč mi nikdo nevysvětlí, jak se šije rozervaný gambeson?
- Konec? Meh. Začít jako poslíček je stylový. Ale končit jako poslíček? Trochu jak když se vyučíš kuchařem a pak ti dají do ruky rozpis jídelního lístku a řeknou: „Roznes to, Jindro.“
- AI protivníků v bitkách? Inteligence na úrovni pařezu. Díky bohu. Jinak bych umíral o to víc, ale zároveň – kdyby to šlo trochu vylepšit, vůbec bych se nezlobil.
- Krádeže? Když kradu pro sebe – ouha! Jsem hledaný zločinec. Když kradu pro quest – ticho po pěšině. Středověká morálka je očividně pružnější než moje lukostřelecké schopnosti.
- Lineárnost: Tábor vyčistíš předem? Gratulace! Jenže až přijde hlavní děj, tábor je zpátky plný jako pivnice po žních. Můj vnitřní stratég trpěl. A ne jenom to, většina misí lze řešit jen jedním způsobem a hlavně ty na konci. V prostředku hry jsou mise, které lze řešit různými způsoby a má to (asi) i různá vyústění, ale na konec hry jakoby nezbyl čas.
- Málo sidequestů – nepočítám “aktivity” těch bylo dost, ale sidequesty jako příběhové rozšíření, těch bylo málo. A přitom byly většinou tak zábavné. Na vedlejší mise jsem se těšil víc než na ty hlavní.
Ale ten svět!
Příroda, vesničky, lesy, louky – nádhera. I po sedmi letech grafika drží krok, hlavně s HD packem. Jen ta mimika obličejů trochu připomíná voskové figuríny, co zapomněly, jak se dělá emoce. Ale jinak – krásná práce. Svět žije, dýchá a občas na tebe zaútočí v lese dva loupežníci, co tě zmasakrují, protože je chceš zabít lukem i na blízko z toho důvodu, že na šerm si nevěříš.
Postavy? Výborně napsané. Nepřekombinované, čitelné a uvěřitelné. Dalo se s nimi žít. A někdy i umírat.
Shrnuto a podtrženo:
Kingdom Come Deliverance je jako středověké víno: trochu trpké, občas z něj bolí hlava, ale jakmile se do něj dostaneš, nechceš jinak.
- ✔ Příběh – výborný, i když lehce nedopečený.
- ✔ Hratelnost – jiná, těžší, ale návyková.
- ✔ Postavy – zapamatovatelné a výborně napsané.
- ✔ Svět – krásný a živý.
- ❌ Mechaniky – některé chybí, k mnoho z nich tě hra nevede za ruku a dostatečně neseznámí, což je škoda…
- ❌ Konec – trochu slabota a přišlo mi to zbytečně dost roztahané a ztrácelo to tempo v době, kdy to tempo mělo gradovat.
Verdikt?
🎖 8/10
Hra, která má kouzlo, styl a koule – ale potřebovala by víc leštidla a trochu víc QA testerů. A možná i alchymistu s učebnicí pro blbé – nebo klášterní quest dřív.