Český fotbal se už několik let učí žít s nadstavbou. Zatímco fanoušci si zvykli na emoce, odborníci i laici neustále debatují o tom, zda je současný model se šesti týmy ve skupinách o titul a o záchranu ideální. Při pohledu na uplynulé ročníky se totiž čím dál častěji ukazuje, že „nafouknutá“ skupina o záchranu trpí hluchými místy, kde se polovina účastníků v závěru sezony už jen rekreačně probíhá.
Ohlédnutí: Když se hraje o všechno a když o nic
Pojďme si rozebrat uplynulé sezony optikou náboje a smysluplnosti bojů o udržení:
- 2018/2019: Premiéra nadstavby. Tehdy měl model se šesti týmy opodstatnění, o záchranu se reálně pralo pět celků až do předposledního kola. Dramaturgie fungovala na jedničku.
- 2019/2020: Sezona poznamenaná covidem a „záchranným lanem“ pro Příbram. Třetí tým odspodu nebyl nikdy v ohrožení. Model se čtyřmi týmy by zde přidal na intenzitě – každá prohra by znamenala okamžitý pád do propasti.
- 2021/2022: Ukázkový ročník. Skupina o záchranu byla zamotaná do posledních minut. Tady formát se šesti týmy ukázal svou nejlepší tvář.
- 2022/2023: Zlomový moment. Už ve druhém kole bylo prakticky hotovo. Sledovali jsme sice fascinující „sešup“ Brna, ale ten by byl v kompaktnější skupině o čtyřech týmech ještě drastičtější a divácky atraktivnější.
- 2023/2024: Velké bodové rozdíly mezi středem tabulky a dnem znamenaly, že se od druhého kola hrálo jen o to, kdo „černého Petra“ v podobě přímého sestupu vytáhne.
- 2024/2025: Dva nejlepší týmy ve skupině o záchranu hrály de facto jen přátelská utkání. Zúžení na 4 účastníky by tuto agónii ukončilo.
- 2025/2026: Matematická jistota už po třetím kole. Jasný důkaz, že skupina o záchranu o šesti týmech je v českých podmínkách často až příliš rozmělněná.
Souhrn: Bitva o přežití v novém hávu
| Parametr | Současný stav (6 týmů) | Navrhovaný stav (4 týmy) |
| Počet zápasů | 5 kol (každý s každým jednou) | 6 kol (každý s každým doma/venku) |
| Intenzita | Nižší, hrozí „týmy nikoho“ ve středu. | Maximální, hraje se o vše v každém kole. |
| Spravedlnost | Nerovný počet domácích zápasů. | Absolutní (systém doma–venku). |
Verdikt: Model 4+8+4 (titul a záchrana) by vytvořil elitní „Final 4“ na obou koncích tabulky. Zatímco nahoře by šlo o prestiž a tituly, dole by šlo o holé přežití bez zbytečného komparsu.
Nová struktura: Evropa pro (skoro) každého?
Pokud zúžíme elitní skupiny na čtyři týmy, otevírá se prostor pro velké play-off prostřední skupiny.
Formát „Střední cesta“ (5. až 12. místo)
Místo nudného středu tabulky bychom sledovali pavouk pro 8 týmů.
- Systém: Klasické play-off (čtvrtfinále, semifinále, finále) na dva zápasy. Celkem 6 duelů, tedy stejná porce jako v boji o titul/záchranu.
- Nasazování: V semifinále by se uplatnil „hokejový“ model – nejlépe postavený tým ze základní části jde na nejhůře postaveného.
- Odměna: Přímý postup do předkola Konferenční ligy, nebo baráž se 4. týmem skupiny o titul.
Co když se karta obrátí? (Koeficienty a poháry)
Systém musí být flexibilní podle úspěšnosti českých klubů v Evropě:
- Pád pod 15. místo (pouze 4 místa v pohárech): Pokud pohár vyhraje někdo mimo Top 4, play-off se nehraje. Baráž 3. týmu s vítězem play-off by byla v tomto případě nefér (hrozilo by taktizování a úmyslné vypadnutí z Top 4).
- Pět míst v pohárech: Pokud vítěz poháru skončí v Top 4, vítěz play-off jde rovnou do Evropy.
- Extrémní úspěch (více než 5 míst): Bonusové místo připadne nejlepšímu týmu základní části, který nemá jistotu z jiného titulu.
- Útlum (jen 3 místa): Prostřední play-off se zcela ruší.
- Nejhorší varianta – 4 místa v pohárech, vítěz pohárů 4. tým ve skupině o titul. Tehdy by se odehrála celé play-off ale k ničemu. Baráž se 3. týmem tabulky by se nehrála, aby se předešlo taktizování a 4. tým tabulky má jistotu díky výhře v poháru. Baráž se ruší, play-off se hraje ale nakonec bez odměny.