Na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou se nachází poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého. Ten patří mezi nejvýznamnější stavby barokní gotiky architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. V sobotu nás tímto kostelem provázela místní kastelánka, která nám sdělila různé zajímavosti. Základní kámen byl položen v roce 1720, a o dva roky později byl již kostel vysvěcen. V roce 1784 požár zničil střechu kostela, a protože byl zrušen i místní klášter, museli kostel zachránit místní občané.
Kromě toho mě zaujalo, že v prostoru okolo kostela se v minulosti pásly ovce. Protože kostel je obklopen ambitem, ovce nepotřebovaly žádného ovčáčka, a přes noc byly uvnitř kostela. Až pak zde byl zřízen hřbitov.
V roce 1994 byl kostel zapsán do světového dědictví UNESCO. Zaujalo mě ale, že do té doby se okolo kostela nacházel hřbitov, a podmínkou pro zápis kostela do UNESCO bylo i zrušení hřbitova. Poslední náhrobky byly zrušeny v roce 2016.
V současné době kostel prochází rekonstrukcí, takže jsme u oltáře mohli vidět lešení. Viděli jsme, že v celém kostele je světlo. Není zde žádný temný kout, protože Santini to všechno přesně spočítal. Šli jsme po schodech do dvou pater, a dokonce i na půdu. Ani jsem nečekal, že zde zažijeme takové dobrodružství. Na stropě kostela je vidět jazyk, který je spjat s legendou o Svatém Janovi Nepomuckém. V blízkosti kostela se nachází hřbitov, ale ten už není přímo v ambitu, jako v minulosti. Je vidět, že samotný zápis na seznam UNESCO ještě nezaručuje zájem turistů. Je potřeba se o památku adekvátně starat, což minulé vedení města před rokem 2014 zanedbávalo, ovšem nyní se to mění.