Dotace jsou peníze všech a vlastně nikoho. Mají spoustu obhájců. Proto se pokusím vysvětlit zde v několika bodech, proč jsou dotace zlo.
- Prostor pro korupci – Úředníci rozhodují o penězích někoho jiného. Oni rozhodují, komu je dají. Představte si následující situaci:
Rozhodujete se, komu přidělit dotaci na rozvoj podnikání na venkově. Dostanete dvě dotační žádosti. Jeden podnikatel řekne, že když zvolíte tu jeho, tak půlku dotace dá do kapsy daného úředníka. Ten nadšeně souhlasí. Výhodné je to pro oba. Tratí ovšem celá společnost, která o tom ovšem neví. Říká se tomu morální hazard. - Nespravedlivé – někdo dotaci dostane a jiný ne (likviduje konkurenci) – abstrahujme teď od možné korupce. Opět máme 2 dotační žádosti dost podobné. Na základě toho, jak ji žadatelé vyplní dostanou dotaci. Podnikatel č. 1 dotaci dostane a podnikatel č. 2 ji nedostane. O úspěchu nerozhoduje umění podnikat, ale umění vyplnit papír. Problém je, že podnikatelé nejsou úředníci, proto nemusí platit rovnice, lepší byrokrat = lepší podnikatel (že lepší podnikatel lépe vyplní dotační žádost než ten horší). Kvůli tomu pak ten, který dotaci nedostane zkrachuje, protože ve vesnici nemůže konkurovat tomu podnikateli, který dotaci dostal. Po jeho krachu příjemce dotace zvýší ceny a bude využívat svého monopolního postavení. Úspěch nesmí být měřen kvalitou vyplnění dotační žádosti!
- Více byrokracie – s předchozím bodem souvisí více byrokracie. Podnikatelé se víc soustředí na vyplňování nesmyslných žádostí než na svůj hlavní smysl podnikání. Ekonomika pak logicky nemůže tolik růst, protože činnost, která vytváří nějaké hodnoty je upozaděna. S tím je spojena neefektivnost a důsledkem toho je i nižší výběr daní.
- Vyšší daně – aby se na dotace vybraly peníze musí se vybrat formou přímých nebo nepřímých daní. Takže buď si domu méně odnesete (přímé daně), nebo koupíte zboží a služby za méně peněz (nepřímé daně). Zdaníte firmy říkáte? Když abstrahujeme od toho, že vyvádí daně z ČR, tak ušlý zisk si vynahradí buď na zdražení zboží a služeb nebo budou šetřit na svých zaměstnancích.
- Platíte byznys konkurenci – problémem je i to, že podnikatel, který dotaci nedostal, ze svých daní platí konkurenčního podnikatele, který dotaci dostal. Kvůli tomu zkrachuje, protože již nemůže cenově konkurovat. Pech co?
- Peníze z dotací nejsou zasloužené – čím se podnikatel zaslouží o peníze z dotací? Nabízí dobrý servis zákazníkům? Má spokojené zaměstnance? Ne. Jen dobře vyplnil pár papírů a vycucal si pár skutečností z prstu, aby to vypadalo dobře. Tohle nejsou zasloužené peníze a není správné, aby je někdo dostal.
- Přenášení cenu konečné komodity na všechny – většina dotací způsobí to, že příjemce dotace může nabízet levnější zboží nebo služby než konkurence. To sice zní super, ale ve skutečnosti je to velký problém. Představte si, že někdo dostane dotaci na provozování ubytování v určité lokalitě. Místo 450 Kč za noc spotřebitel zaplatí jen 400 Kč. Problémem je fakt, že těch 50 Kč doplácíme na ubytování konkrétního spotřebitele my všichni. I ti, kteří o ubytování v tomto hotelu nemají zájem.
- Dražší ceny pro konečné spotřebitele – dotace na nevyrábění ničeho. Tohle je dost absurdní dotace, která může za to, že cena másla je tak vysoká. EU dává zemědělcům dotaci na to, že omezí spotřebu mléka. To v konečném důsledku znamená, že my všichni platíme ze svých daní dotaci zemědělcům na to, aby bylo dražší máslo než bez této dotace.
- Vybírání daní a přidělování dotací něco stojí – daně na dotace vybírají nevolení úředníci. Jiní úředníci rozhodují o tom, kdo dotaci dostane. Tito lidé to nedělají zadarmo, ale ukrajují nemalou část ze státního rozpočtu. V době ekonomické konjunktury, kterou teď v roce 2017 ČR zažívá, státní sektor “krade” zaměstnance tomu soukromému. Protože nepochopitelně ve veřejném sektoru jsou vyšší průměrné platy než průměrné mzdy v sektoru privátním. Proto racionální rozhodnutí zaměstnanců je rozšířit již tak přebujelý státní aparát a rozhodovat o našich životech.
- Adresnost není jasná – představte si situaci, žijete v Ostravě a platíte daně, z těchto daní se postaví v Praze nová fontána. Co z ní jako Ostravák máte? Ta samé analogie je mezi ČR a Slovenskem. Čechům sebere EU peníze a pak nějakou formou ji dá třeba Slovákům. Nemusí to být spravedlivé, protože třeba Poláci čerpají dotace do poslední koruny. Zatímco my se chováme zodpovědně a neprošustrujeme všechny ty peníze nikoho a všech. Nebylo by lepší, kdyby Ostraváci platili věci ve svém městě, Pražáci v Praze a Slováci na Slovensku?
- Cílí na naivní voliče a zakryje nicnedělání vlády – vládní poslanci se mezi sebou jen hádají a nic neudělají. Potřebují si ale v očích veřejnosti šplhnout. Připraví tedy dotační program na podporu venkova. Každý podnikatel dostane dotaci na nákup regionálních potravin. Naivové jásají. Konečně podporují české zemědělce! Konečně budeme jíst zdravě a kvalitní české potraviny! Bohužel jim uniká několik faktů:
- Regionální potraviny mohli jíst i teď, jen si za ně museli připlatit.
- Kvůli této dotaci si už na venkově koupí pouze regionální potravinu, jiné se kvůli nezájmu stáhnou z prodeje.
- Vláda by udělala lépe kdyby nic nedělala. Tímto jen škodí.
- Český zemědělec, jehož potravina nedostala statut “regionální potravina” asi brzy zkrachuje. Protože jeho potraviny nikdo nebude kupovat. A teď si představte té korupce, která musí probíhat, aby zemědělec dostal to razítko, že jeho potraviny jsou podle úřadů “regionální”.
Jestli i teď váháte o tom, jestli jsou dotace dobře nebo ne. Řeknete si sami. Kdybyste o dotaci rozhodovali vy sami, dali byste takové peníze na daný projekt z vlastní kapsy? Že ne? Takže daný dotační program asi tolik nepotřebujete. Bohužel vláda si bohužel myslí, že ví lépe než my sami, co potřebujeme.
Článek jsem sepsal v roce 2017 pro můj již neexistující blog.
Souhlas se vším. Ale je důležité si uvědomit, že existuje mnoho projektů, které nejsou finančně proveditelné samy za sebe, přesto jsou přínosem. Například já jsem skaut a obrovská část skautské činnosti stojí na dotacích. Když se dělá nějaká nákladnější akce – prospěšná, ale ne z hlediska ekonomiky – musíme žádat na našem středisku, na okresu, na kraji i u města. Pokud by dotace nebyly, akce by neproběhla. Když hledáme sponzora, po velké snaze seženeme maximálně 20 obrovských rolí jednovrstvého toaleťáku, případně zbylé sudy s dezinfekcí. 50 000 (ale může jít i jen o jeden tisíc) na akci ne. Myslíš, že by takové věci neměly existovat? Příklad je třeba edukativní veřejná akce, akce na upomínku 17.listopadu, vždyť by i tradiční Betlémské světlo nemohlo fungovat.
Nevěřím, že by průměrný občan byl natolik uvědomělý a přispíval na hithitu stovkám podobným věcí.
Podle mě by to existovat mělo, ale když lidem nestojí za to obětovat pár korun, pak ta akce, ať je už jakkoli kulturně přínosná z pohledu nějakého odborníka, tak není asi tak přínosná z hlediska lidí.
A když o ni nemají lidé dostatečný zájem, tak pozbývá smyslu ji konat.
Skauta by mohly hradit třeba rodiče skautů, jako jakýkoli jiný kroužek.
Ono obecně – pokud nějaká akce je prospěšná, tak ji lidi ocení. A když ji ocení, tak se zaplatí. Pokud ji nikdo neocení, tak prospěšná asi tolik není (protože arbitrem prospěšnosti jsou lidé a ne názor úředníka)